Proč nemusí být odměna dražebníka 10% za dražbu

Publikováno 17. čec 2010

Velmi často potenciální navrhovatel dražby pokládá dražebníkovi otázku, jestli je ze zákona stanovena odměna dražebníka ve výši 10% z ceny dosažené vydražením. Bezprostředně pak následuje otázka druhá a to jestli se ještě k tomu musí hradit náklady na přípravu a provedení dražby.

Co je asi důvodem k těmto otázkám? V prvé řadě poměrně nešťastné znění § 18 čl. (3) zákona č. 26/2000 Sb. v platném znění (zákon o veřejných dražbách). Ten stanoví, že  je-li navrhovatelem insolvenční správce, výše odměny dražebníka nesmí překročit 10 % z ceny dosažené vydražením, nejvýše však 1.000.000 Kč zvýšených o 1% z ceny dosažené vydražením přesahující 10.000.000 Kč. 

Explicitně z této textace vyplývá, že si dražebníci  nárokují obvykle větší odměnu, než 10% z částky dosažené vydražením a zákon tedy odměnu dražebníka tímto způsobem omezil. Povolil ale zvýšení 10% odměny  v případě, že částka dosažená vydražením je vyšší jak 10 mil. Kč.  Tak asi chápe výše citovaný článek zákona poměrně velká množina budoucích navrhovatelů dražeb. A navrhovatelé, kteří nemají s dražbami žádnou předchozí zkušenost, otázku na odměnu dražebníka ve výši deseti procent (jak údajně stanoví zákon) a na další úhradu nákladů poměrně často kladou. Jak to ale ve skutečnosti funguje. Zatím co ustanovení zákona § 18 čl. 3 umožňuje navyšovat odměnu dražebníka v dražbě v závislosti na výši ceny dosažené vydražením, v drtivé většině případů se odměna dražebníka obvykle stanovuje ve výši  okolo 5% z částky dosažené vydražením. U dražeb, u kterých se předpokládá cena dosažená vydražením, v řádech desítek a nebo dokonce stovek milionů dražebník obvykle požaduje odměnu přiměřeně nižší a to ve výjimečných případech i 1% z ceny dosažené vydražením, nebo dokonce i méně.  Na druhé straně u dražby, kde se očekává relativně nízká cena dosažená vydražením, nebo u dražby společné, kde se draží velký počet movitých věcí je odměna dražebníka ve výši až 10% z celkové ceny dosažené vydražením víc jak oprávněná. Je skutečností, že zde uvedené se nedá paušalizovat. Bezesporu existují dražby, zejména dražby nedobrovolné, u kterých náročnost dražby vyšší odměnu dražebníka opravňuje. 

Pro úplnost je nutné dodat, že ustanovení  o maximální odměně dražebníka se týká u dražeb dobrovolných pouze pro ty případy, kdy je navrhovatelem insolvenční správce. U dobrovolných dražeb pořádaných na návrh ostatních navrhovatelů výše odměny dražebníka není takto limitovaná. U dražeb nedobrovolných platí ustanovení o maximální odměně dražebníka ve výši 10% z částky dosažené vydražením s možností 1% navýšení pro všechny navrhované dražby.